Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

 
ÚVOD  UBYTOVÁNÍ  CENÍK TIPY NA VÝLETY FOTOGALERIE KONTAKT

Ubytování

Vojnův Městec 283
591 01, Žďár nad Sázavou

mobil:  +420 732 274 527
e-mail: penicak.meskadlo@gmail.com
web:     http://www.meskadlo.cz

GPS: 49°40'55.913" N
          15°52'40.558" E

 


Kulturní památky

Vojnův Městec

vojnuv_mestec
     Vojnův Městec náleží k nejstarším osadám českým, které vznikly na pomezí Čech a Moravy. Žďárský cisterciácký klášter je označován za zakladatele tehdejší osady. První dochovaná zmínka z roku 1293 souvisí právě s klášterem, který velkou mírou ovlivňoval podobu obce v průběhu staletí. V obci se zachovala řada pamětihodností, např. původně gotický kostel sv. Ondřeje ze 14. století, který byl v roce 1770 barokně přestavěn. Na návsi stojí socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století, pozoruhodnou stavbou je budova čp. 8, která je původem rychta z roku 1673.
     Obcí prochází Česko-moravská cyklistická stezka a začíná Regionální Santiniho cyklotrasa.
Web:    http://www.vojnuvmestec.cz


Kostel Svatého Jana Nepomuckého

zelena_hora
     Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u města Žďár nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tato vrcholná Santiniho perla byla roku 1994 zařazena na seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO.
     Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky. Stavba poutního kostela probíhala v letech 1719–1722 na náklad opata zdejšího cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy. Smyslem stavby bylo především oslavit Jana Nepomuckého, jako mocného patrona a světce. V době vzniku stál na travnatém vršku, který Václav Vejmluva pojmenoval Zelená hora. Do nedávné doby byla stavba obklopena vysokým borovým lesem, který však byl odstraněn, aby bylo na kostel tak jako původně vidět i z velké dálky.

GPS:      49° 34' 48.72" N, 15° 56' 30.84" E
Web:    http://www.zdarns.cz/o-meste/zelena-hora.asp



Veselý kopec

vesely_kopec
     Skanzen lidových staveb a řemesel na Veselém kopci představuje historický obraz lidových obydlí, která zapadají do zdejší drsné, avšak zároveň krásné podhorské krajiny.
     Jednotlivé zemědělské usedlosti jsou volně rozptýleny v původním krajinném prostředí a dokládají způsob života a hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. století do poloviny 20. století. V osadě jsou k vidění i technické památky na vodní pohon jako mlýn, dále olejna, pila, polygonální stodola, stupník na tříslo, špýchárek, stájka s letním výměnkem, suška lnu a ovoce aj.
     Skanzen přípomíná také mnohá řemesla, která zde byla nezbytným zdrojem obživy. Z mnohých jmenujme alespoň tkalcovství, plátenictví a hrnčířství, aj. Ve skanzenu se pravidelně konají národopisné výstavy.

GPS:      49° 45' 37.80" N, 15° 50' 19.68" E
Web:    http://www.vesely-kopec.cz


Žižkova mohyla


zizkova_mohyla     Žižkova mohyla u obce Žižkovo Pole, dříve Schönfeld, leží 3 km severně od města Přibyslav. Stojí na údajném místě skonu Jana Žižky z Trocnova v r. 1424.
     Výška celé mohyly je 16m a je kuželovitého tvaru. Vlastní mohyla se skládá ze čtyř částí. Čtvercová základna o rozměrech 5x5m je postavená z kamenných kvádrů. Tvoří ji jednak pamětní kameny z historicky památných míst a jednak pamětní desky věnované rozličnými vlasteneckými spolky z českých zemí i ciziny. Na této základně je umístěn kamenný válec, v jehož horní části jsou uvedena místa vítězných Žižkových bitev. Následuje kamenný kužel vysoký 4,5m, se zaobleným hrotem. Na něm je pak umístěn symbol husitského hnutí – kamenný kalich, jehož výška je 196cm.
     Žižkova mohyla leží u silnice č. 351 a můžete k ní autem přijet buď od České Bělé přes Žižkovo Pole, nebo z Dobré u Přibyslavi.

GPS:      49° 36' 10.47" N, 15° 44' 12.79" E
Web:    http://www.zizkovopole.cz/index.php?id=mohyla



Westernové městečko Šiklův Mlýn

sikluv_mlyn     Nedaleko obce Zvole u Bystřice nad Pernštejnem se nachází velký přírodní park Westernového městečka Šiklův Mlýn. Návštěvníci se rázem ocitnou v Americe konce 19. století. Ke shlédnutí jsou stavby, postavené podle původních vzorů. Najdete zde velký Saloon, kavárny a herny, městské lázně, kostelík se hřbitovem, úřad šerifa i s vězením a muzeum železnice „UNION PACIFIC“ se svým nádražím. Pravidelně se zde koná velká westernová show s ukázkami jízdy na koni, včetně filmových, kaskadérských a pyrotechnických efektů, scének z pravého westernu, ukázek rýžování zlata, jízdy na elektrickém býkovi, soutěží a mnoho dalších zajímavostí. Pro nejmenší je tu skákací hrad, ZOO, trampolína, vláček Union Pacific, lukostřelba, jízda na koni. Odrostlejší se mohou pobavit jízdou na el. býkovi, na čtyřkolkách a BVP, dále je tu půjčovna dobových kostýmů, hod tomahawkem, tenisové kurty, volejbalové a nohejbalové hřiště, rybník pro rybaření, letiště pro ULL, tréninkové golfové odpaliště, indiánská vesnice a další.silkuv_mlyn2

GPS:      49°28'28.33" N16°9'58.3" E
Web:    www.sikluvmlyn.cz



Sochy – M. Olšiak

     Michal Olšiak je autorem mohutných plastik z betonu, pískovce a železa, na které můžete při svých toulkách po Žďárských lesích a obcích narazit. Plastiky tohoto mladého umělce najdeme kromě České republiky i v jiných evropských státech, např. v Německu či Itálii. Olšiak postupně během několika let začlenil do kouzelného prostředí chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy sochy Mamuta, Koně s povozem, Hamroně, Mamlase, Raka, Hrocha a Sovu aj.
      Sochy na Ždársku jsou výborným námětem na celodenní cyklistický výlet v krásné přírodě Vysočiny. Ideálním východiskem výletu je Žďár nad Sázavou. Vhodnou dobou pro uskutečnění výletu jsochye pozdní jaro nebo léto, protože většina trasy vede hlubokými lesy Žďárských vrchů, které poskytují skvělý úkryt před sluncem. Také dlouhý den vám umožní absolvovat celou trasu v krátké i prodloužené variantě (s výletem na Devět skal) v pohodě a odpočinout si u některé z četných hospůdek po cestě nebo se vykoupat v rybníce.

Mamlas                49°34'36.46"N; 15°55'9.55"E
     První sochou, kterou Michal Olšiak na Vysočině vytvořil, je Mamlas. Jeho hlava shlíží z kraje lesa u Starého Dvora na město Žďár a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře na protějším kopci.
Hamroň               49°34'1.99"N; 15°54'49.25"E
     Socha je umístěna u silnice mezi Žďárem n. S. a Hamry. Nechala ji vybudovat obec Hamry. Hamroň byl podle pověsti tvor, který se nejčastěji nacházel v okolí Hamrů. Michal Olšiak ztvárnil Hamroně jako podivné stvoření, něco mezi hlemýžděm a žábou s lidskými prsty na tlapách. . Lidé ho měli rádi a nosili mu jídlo a dárky. Ten na oplátku lidem pomáhal, aby nezabloudili.
Mamut
                49°34'3.84"N; 15°52'53.52"E
     Socha mamuta je umístěna na červené turistické stezce z Najdeku v Hamrech směrem na Velkou Losenici u Rozštípené skály.
Kůň                       49°33'44.53"N; 15°54'24.84"E
     Přímo v Hamrech, u hlavní silnice ze Žďáru do Přibyslavi, stylově před Jezdeckým klubem Na Ranči se obří kůň snaží vytáhnout povoz z bažin.
Rak                       49°36'58.09"N; 15°52'1.48"E
     Socha Raka se nachází v obci Račín na návsi u rybníka Jordán s lekníny. Nechala ho také vybudovat obec.
Výr                        49°36'28.37"N; 16°2'59.82"E
     Asi 3 m vysoká socha Sovy se nachází v malebném prostředí chráněné krajinné oblasti Českomoravské vrchoviny, v rekreační a chatařské oblasti KLUBU YUKON, kde se nachází i menší lanové centrum mezi obcemi Tři Studně a Rokytno u rybníka Medlov.
Hroch  
                49°38'4.82"N; 15°55'47.57"E
      Socha Hroch je umístěna ve Škrdlovicích vedle stejnojmenné hospody. Jedná se vlastně o sousoší dvou hrochů v kašně s vodotrysky. Je to asi ze všech betonových soch nejrozsáhlejší dílo.
Hraniční kámen               49°35'30.30"N; 15°55'53.45"E
     U Pilské nádrže leží pravděpodobně největší hraniční kámen v České republice. Váží tuny a je z betonu, pískovce a železa.

Web:    http://www.olsiak.cz/



Přírodní památky

Velké Dářko

velke_darko     Jedna z nejnavštěvovanějších rekreačních oblastí Žďárských vrchů je největší rybník vysočiny Velké Dářko s katastrální rozlohou 206 ha, vzdálený pouhých 7 km. Velké Dářko patří rovněž svou nadmořskou výškou 615 m k nejvýše položeným rybníkům. Pro bližší poznání krás území slouží okružní stezka dlouhá 9 km se 16-ti informačními zastávkami. Stezka Vám zpřístupní i unikátní společenstva nejrozsáhlejších rašelinišť Českomoravské vrchoviny v 
národních přírodních rezervacích Dářko a Radostínské rašeliniště nově začleněných do evropsky významné lokality Dářská rašeliniště.


Devět skal

     Můžete zde rovněž nalézt nejvyšší vrchol Devět skal (836 m n. m.). Vrcholové skály jsou přístupné po modré a žluté turistické značce z Herálce, Svratky a Křižánek a na jedné z nich je vybudována vyhlídka. Horolezeckou činnost je možno provozovat na severní stěně hlavního hřebene a jižních stěnách skalních útvarů Trůn, Záludné a Žďárské věže.
     4_paliceTouto oblastí prochází několik turistických značených tras, takže si na své přijdou milovníci lehčích procházek i zdatnější turisté. Od Devíti skal se můžete pěšky vypravit ke Čtyřem palicím. To je skalní útvar na vrcholu skály Paličatá. Jsou to vlastně čtyři skály spojené v jeden velký blok s charakteristickým tvarem.
Čtyři palice jsou jednou z nejznámějších skal na pomezí Čech a Moravy. Tato oblast je velmi využívaná horolezci. Z vrcholu je půvabný výhled na velké území Žďárských vrchů – můžete tak rozpoznat třeba zmiňovaný vrch Devět skal nebo do údolí řeky Svratky.
    Dalším významným bodem Žďárských vrchů je Žákova hora (810 m). Nachází se 2 km severovýchodně od osady Cikháj a 3 km jihozápadně od Devíti skal. Jméno vrchu je odvozeno od pověsti o žácích, chovancích žďárského kláštera, kteří v hvozdnaté samotě hory zabloudili a už se nevrátili. Lesní komplex Žákovy hory je od roku 1933 vyhlášen rezervací, která chrání výjimečně zachovalý segment přirozených pralesovitých lesních společenstev. Východním směrem od vrcholu se nachází studánka Eleonorka a Stříbrná studánka. Ve Stříbrné studánce pramení jedna z velkých moravských řek –
Svratka.


Údolí Doubravy

     udoli_doubravySeverovýchodně od Chotěboře nedaleko obce Bílek vytvořila řeka Doubrava kaňonovité údolí se skalními věžemi, divokými peřejemi, vodopádem a kamenným mořem. Nad údolím se nachází vyhlídka Sokolohrady, poblíž najdeme zbytky původního hradu Sokolov ze 13. století. Na protějším svahu přes řeku skalní věž
"Čertův stolek" s vyhlídkou. Údolí Doubravy leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory a prochází jím 4,5 km dlouhá naučná stezka, která vede romantickými místy s výskytem chráněných rostlin a živočichů. Stezka začíná u Horního mlýna u Chotěboře a končí v obci Bílek. Vede v úzkém lesnatém údolí kaňonovitého rázu vytvořeném řekou Doubravou. Nejzajímavější a také nejdivočejší části údolí je bezesporu skalnatý kaňon - Koryto a mohutné peřeje - Velký vodopád. Zdejší skalní útvary jsou rovněž vyhledávaným cílem horolezců.


Rozhledna Rosička

rosicka     Jedna z nejnovějších rozhleden Vysočiny stojí na kopci v nadmořské výšce 645 metru Onen kopec má pěkné jméno Rosička.Není však první stavbou na daném místě. Dříve zde stával letecký maják, který byl za druhé světové války zlikvidován. Rozhledna zde vyrostla během roku 2001. Vyrůstala ve stejné době jako její dvojče na Babylonu u Kozárova. Je to 25 metrů vysoký sloup, okolo něhož se obtáčí schodiště jako had. Nakonerozhlednac rozhledna na Rosičce svou dvojnici předběhla. Byla totiž slavnostně otevřena 22. 5. 2001, kdežto rozhledna na Babylonu 31. 5. 2001. Od té doby je věž volně přístupná. Za návštěvu určitě stojí, protože nabízí krásný pohled na Železné hory, Žďárské vrchy i na vzdálené kopce Boskovické brázdy.

jen několik oblastí a regionů se může chlubit takovou přírodní krásou, jak je tomu v případě našeho Žďárska. V harmonickém souladu se zde střídají hluboké jehličnaté lesy a tichá údolí klikatících se potoků a řek s romantickými zákoutími vysočanské krajiny, která se ztrácí v mnoha rekreačních rybnících. Malebné vesničky zde žijí svůj život vedle moderního města Žďáru nad Sázavou.